Něco o pokeru

«zpět

1. 4. 10 Poznámky k pokerovým pravidlům

Ačkoliv se poker hraje podle daných obecných pravidel, každá herna může mít nějaké vlastní speciality nebo se může řídit vlastními výklady nuancí pravidel. Orientovat se úplně přesně v těchto podrobných pravidlech není pro nezkušeného návštěvníka herny důležité. Důležitější je hlavně znát dobře základní pravidla hry, do které hodláme vložit peníze, a také je dobré vědět něco o základní etiketě chování v pokerových činnostech, které přímo souvisejí s tou nejdůležitější činností, tj. se sázením.
Větší americké pokerové herny vedou vždy pro každou nabízenou hru seznam míst, která jsou momentálně k dispozici. Pokud máte zájem hrát zcela určitou hru a stůl na ní je obsazen, necháte se u pultu (board) na "recepci" herny (sign- up desk) zapsat příslušným pracovníkem (seating controller) do seznamu čekatelů na hru. Jakmile se uvolní místo a vy budete na seznamu na řadě, budete hlasitě vyzván k účasti ve hře. U zmíněného pultu se také ohlásíte na hru, když stůl není plně obsazený, a jdete prostě hrát. Na stejném místě také můžete dostat veškeré informace týkající se pravidel a sázkových limitů. Hodně moderních heren, jako je například herna megaresortu Borgata v Atlantic City, má již k dispozici elektronický rezervační systém, který ukazuje hráčům informace na obrazovkách, jako by se dívali třeba na časy odletů v letištní hale.
Výběr hry, kterou budete chtít hrát, je relativně jednoduchý, protože již jistě víte, která vám nejvíce vyhovuje. Můžete být ale někdy i překvapeni, že se tato hra vůbec v herně nehraje. Většina heren nabízí několik stolů na texas hold'em, seven card stud a omahu hold'em. Tuto posledně jmenovanou hru najdete v amerických hernách hlavně ve variantě Hi/Lo Split, 8-or- better for low. Někde je možné se setkat s nabídkou hry California Lowball (5 card draw for low), popřípadě uvidíte 7 Card Stud Hi/Lo nebo variantu hold'emu Pineapple. Poněkud zřídka asi najdete High Draw Poker (5 card draw for hi) a prakticky nenarazíte na domácí pokerové hry, jako je třeba Anaconda. S divokými kartami se v kasinech nesetkáte (snad jen někdy u žolíku u draw pokeru).
Výběr limitu hry pak může být trochu těžší. Pokud nejste zkušenými hráči, je lépe začít hru s tak malým limitem, aby pro vás nebyl zase až tak důležitý. Limity bývají typicky udány například označením $1$5 nebo $3$6 a mohou být dvojího typu: jako spread-limit nebo structured limit. První limit znamená, že můžete sázet nebo navyšovat (raise) v rozmezí udaných dvou čísel (navýšení ale musí mít hodnotu minimálně předchozí sázky nebo předchozího navýšení). Například jestliže u $1$5 spread-limitu někdo vsadí 2 dolary, další osoba v pořadí může dorovnat dvěma dolary nebo zvýšit 2, 3, 4 nebo pěti dolary (nemůže zvýšit pouze jedním dolarem). U strukturovaného limitu (structured-limit) např. $3$6, všechny sázky v prvních kolech hry musejí mít hodnotu nižšího čísla, tj. 3 dolarů. V dalších sázkových kolech pak musejí mít sázky hodnotu vyššího čísla, tj. šesti dolarů. Je třeba si v této souvislosti snad jen uvědomit, že může být poměrně snadné vyhrát nebo prohrát v průběhu jedné hodiny hry i 20 velkých limitů (velkým limitem se rozumí ono větší číslo).
Protože budete svoji pozornost zpočátku věnovat spíše mechanismům hry, nezbude vám tolik času na nějaké hluboké přemýšlení o strategii. Proto raději zpočátku hrajte hry spíše s nejnižšími limity, abyste náhodou neměli problém s nějakými zbytečnými prohrami.
Jestliže jste si již tedy vybrali stůl, usadíte se k němu a oznámíte dealerovi, kolik si hodláte vyměnit peněz ke hře. Budete si muset vyměnit určitou minimální částku (buy-in), která je stanovena pro daný stůl (například se může jednat o pětinásobek většího limitu). Dobrou volbou může být deseti- až dvacetinásobek většího limitu. Většina veřejných pokerových her se v Americe hraje z hlediska sázek systémem table-stakes, což v praxi znamená, že v průběhu hry si nemůžete doplňovat ani odebírat žetony na stole. Na druhou stranu můžete maximálně prohrát to, co máte před sebou na stole. Dealer vám může prodat žetony přímo, nebo je dostanete od tzv. chip runnera, tj. od obsluhy pohybující se mezi stoly.
Pokud již nejste zkušeným hráčem, bývá dobré na začátku hry dealerovi jemně naznačit, že jste v podstatě nováčkem. To bude signál pro dealera, aby vás pak vždy upozornil v průběhu hry na možnosti vašich činností. Můžete také požádat dealera, že budete hru třeba jen pár kol sledovat bez sázek, abyste poznali, jak vše funguje. Když již budete mít žetony, může vás například dealer u hold'emu vyzvat výrazem POST, jestli chcete položit vynucenou sázku mimo pořadí nebo jestli počkáte, až k vám dojde velký blind (velká vynucená sázka naslepo).
Pokud si budete chtít počkat, řeknete "no, I'll wait" "ne, já počkám".
V průběhu hry se vám bude třeba zdát, že vše probíhá příliš rychle. Ačkoliv někdy uvidíte, že někdo třeba složil karty mimo pořadí, nikdy to nedělejte, protože je to proti pokerové etiketě a například při závěrečném zúčtování by to mohlo poškodit některého z hráčů.
Jestliže někdo po vás na řadě začíná vyvíjet nějakou činnost, zatímco vy se rozhodujete, řekněte "Time", aby bylo jasné, že jste se ještě nerozhodli. Důležité je si v průběhu hry hlídat pečlivě karty nejen aby je nikdo neviděl, ale abyste náhodou třeba jednu z nich omylem neobrátili, protože by vaše karty mohly být prohlášeny za "mrtvé". Vůbec správné zacházení s kartami během hry je velmi důležité, neboť jsou to nakonec většinou ony, které rozhodují o vašich penězích. Neměli byste je například nechávat volně položené, protože by se vám mohlo stát, že by je dealer mohl stáhnout jako odhozené (fold). Je lépe si na ně například dát třeba žetony nebo nějaký talisman. Vaše na stole nekontrolované karty by se mohly také dostat do kontaktu s kartami jiného hráče, a tím by byly prohlášeny za neplatné. V té situaci by byl také neplatný váš případný nárok na bank. V souvislosti s kartami je ještě důležitá jedna věc: nikdy se nedotýkejte jiných karet než svých platí to jak o kartách ostatních hráčů, tak třeba o odložených kartách. To samé platí pro žetony.
Z hlediska vlastních sázek je důležité, abyste vždy jasně deklarovali, jakou akci hodláte učinit nezapomeňte ovšem, že pokud jste na řadě a jednou již ohlásíte třeba dorovnání (call), nebudete již moci zvýšit (raise), protože vaše deklarace je závazná. S tímto tématem souvisí tzv. protahovaná sázka = string bet, která není dovolena. Jedná se v podstatě o to, že nemůžete položit sázku, která ze začátku vypadá jenom jako dorovnání, a doplnit ji (i když téměř vzápětí) na zvýšení (raise). Pokud prostě jednou vezmete nějaké žetony na určitou sázku, nemůžete znovu sáhnout do svých žetonů a ještě tu sázku navýšit pokud jste ovšem již na začátku nedeklarovali jasně zvýšení (raise). Zrovna tak nemůžete ani říci: "I call your $5, and raise you another $5", tj. dorovnávám tvých 5 dolarů a navyšuji dalšími pěti dolary, neboť se v tomto případě jedná o slovní string bet čili protahovanou sázku a ta je také nepřípustná.
Důležitá jsou ještě také některá další pravidla, která se týkají hracích známek žetonů. Ty by například nikdy neměly být přisunuty do banku samotným hráčem tuto činnost provádí pouze dealer a hráč své sázky umísťuje před sebe, tj. zásadně mimo bank. Dále může také v hernách platit tzv. pravidlo jednoho žetonu one chip rule. Jedná se o to, že jestliže hráč chce například ve hře $3$6 vsadit 3 dolary a má k dispozici žetony pouze ve velikostech $1 a $5, platí uvedené pravidlo, které v tomto případě říká, že použití jednoho většího žetonu je považováno za pouhé dorovnání. V každém případě je vždy dobré svůj úmysl přesně verbálně ohlásit. Budete-li mít například za úkol ve hře $1$5 spread-limit dorovnat dvoudolarovou sázku a bez deklarace vsadíte žeton pětidolarový, protože žádný jiný vhodnější není, potom je samozřejmě vaše sázka považována za pouhé dorovnání. Jestliže v tomto případě budete ale chtít zvýšit sázku na čtyři nebo povolených pět dolarů, potom tak musíte učinit ještě před položením žetonů deklarací raise.
Nikdy si nerozměňujte žetony osobně z banku to je pouze dealerova činnost a on ji případně vykoná až po ukončení herního kola. Ještě co se týče žetonů: není možné si půjčovat žetony od spoluhráče. Každý hraje jen za sebe. Pokerová hra může skončit třemi způsoby: jeden hráč sází a ostatní položí (fold) karty nebo jeden hráč sází a alespoň jeden protihráč ho dorovná nebo všichni hráči pauzírují (check). Jestliže sázíte (bet) a nikdo vás nedorovná (call), tj. všichni ostatní položí karty, potom nemusíte ukázat své karty a dealer je sebere zavřené. Jestliže na konci poslední z hráčů dorovnává (call), potom musí hráč, který inicioval poslední dorovnané sázení nebo zvýšení, bez nějakých okolků ukázat karty. Je to jednoduché: v případě, že sázíte, někdo vás dorovná a hra končí, musíte ukázat hned své karty jako první. Jestliže ve finálovém kole všichni hráči pouze pauzírovali, všichni by také měli hned ukázat karty.
V řadě heren mají hráči právo vidět i prohrávající položené karty je to proto, aby se někdy zamezilo týmovým podvodům. Je ale považováno za nezdvořilé nechávat si od dealera ukazovat položené karty neustále. V případě, že držíte vítěznou kombinaci, je vůbec velmi nezdvořilé nechat si ukazovat položené karty. V některých hernách by se vám to mohlo i vymstít v situaci, kdy by se nakonec ukázalo, že položené karty jsou vlastně lepší než ty vaše vítězné mohli byste totiž na jejich úkor ztratit výhru. Jinak při zhodnocování kombinací platí, že karty takzvaně hovoří (cards speak), to znamená, že nemusíte osobně deklarovat své karty za vítězné. Dealer se na soutěžní kombinace podívá a sám rozhodne, kdo bere bank. Vždy si ale své vítězné karty podržte v dosahu, dokud vám dealer nepřisune výhru. Někdy by se totiž mohlo stát, že je dealer omylem sebere, a mohli byste přijít o výhru, protože v řadě heren je v tomto případě v platnosti pravidlo, které toto umožňuje (i když by již každý viděl vaše vyhrávající karty).
Anglický termín pro hromádku, resp. balíček již odložených karet je MUCK. Tento výraz se používá i jako sloveso ve významu odložit, odhodit karty. TIPPING neboli dávání spropitného u pokeru je osobní věcí každého hráče je dobré ale vědět, že v amerických karetních hernách je spropitné důležitou částí dealerova platu.
Pokud hrajete již nějakou chvilku a chcete se trochu protáhnout, projít, zajít si na toaletu a udělat si zkrátka přestávku, můžete se zeptat dealera, jak dlouho můžete být pryč. Obvykle se jedná o povolených tak 20 až 30 minut, které dostanete od dealera. Žetony se nechávají na stole součástí práce dealera je dát na ně pozor. Jestliže se stane, že by si chtělo udělat přestávku najednou moc hráčů, dealer je bude volat nazpátek, aby byla udržena hra. V případě, že se někdo déle nevrátí, ztratí právo na místo u stolu a to je obsazeno někým jiným. Jestliže jste si již hezky zahráli a budete mít chuť opustit hru, nikdo vám nebude bránit, i kdybyste si za chvilku hry odnášeli třeba horu žetonů. Zkrátka si tyto žetony vyměníte za peníze u distributora žetonů v herně (chip runner) nebo u vedoucího hry (floorman) nebo si je odnesete k výměně u kasy (cage). Americká karetní herna (cardroom) je kasinem se vším všudy, které ovšem neorganizuje hru hráčů proti sobě, ale hru hráčů mezi sebou. Organizace této hry samozřejmě něco stojí a někdo prostě musí zaplatit služby a komfort, které jsou hráčům nabízeny. Své peníze dostává pokerové kasino z poplatku, který se nazývá DROP.
Význam tohoto anglického slova je zřejmý sloveso drop znamená padat dolů a v souvislosti s provizí kasina se používá, protože popisuje pohyb provizních žetonů při zajišťování provize.
Dealer tyto žetony totiž hází do díry ve stole poté, co je odebere z banku. Pokerová kasina si svůj poplatek za organizování hry vybírají v podstatě třemi způsoby. Prvním z nich je takzvaný systém časového poplatku (TIME CHARGE), který je využíván hlavně u her s vyššími limity a také u her s nízkými sázkami. Časový poplatek je u vyšších her logicky aplikován z toho důvodu, že tyto hry neprobíhají tak rychle, protože když se hraje při pokeru o velké peníze, hráči déle přemýšlejí. Důvod aplikace tohoto poplatku u některých nízkých her je také zřejmý banky zde nejsou vysoké, a tudíž i jednotlivé poplatky jsou malé. Časová taxa v podstatě nezvýhodňuje žádného z hráčů. Pro druhý způsob vybírání poplatku se používá výraz RAKE. Jedná se o procentní částku, která je vždy odebrána z finálového banku. Bývá to obvykle pět nebo deset procent, přičemž tato částka má vždy určité horní omezení. Tato metoda výběru poplatku za hru zvýhodňuje hráče (tight players), kteří hrají na jistotu ti se totiž nezúčastňují příliš mnoha banků. Třetím způsobem vybírání poplatků je systém zvaný
BUTTON CHARGE. V tomto případě platí určený poplatek v jedné hře vždy hráč, který má před sebou dealer button. Nehledě na způsob, kterým je vybírán poplatek za hru, karetní herna má tak například ze hry $3$6 drop ve výši tak 80 až 120 dolarů za hodinu. V Nevadě je obecně tento výběr za hodinu menší než třeba v Atlantic City a Kalifornii. Jestliže budete u stolu se sedmi až deseti hráči, počítejte s tím, že váš poplatek bude tak 7 až 14 dolarů za hodinu. Jestliže si k tomu ještě přidáte nějaké řekněme dva až čtyři dolary za hodinu jako spropitné dealerovi, potom je jasné, že hra u nízkolimitních stolů je z dlouhodobého hlediska v průměru prodělečná. Karetní herny mohou určitý díl z poplatků věnovat na akumulaci tzv. jackpotu, což je částka, kterou může získat někdy buď majitel nejlepší poražené kombinace, nebo majitelé určených nejlepších kombinací. Mohou také někdy pořádat pro nováčky lekce pokeru zdarma a zároveň pro ně také organizovat hry s malými limity.
Návštěva v americké karetní herně (cardroom) může být pro člověka, který inklinuje ke karetním hrám, zajímavým a také příjemným zážitkem. Pokud navštívíte některou z těchto heren se svými přáteli a budete hrát u jednoho stolu poker, potom je třeba nezapomenout na jedno pravidlo, které říká, že zde není dovoleno komunikovat mezi sebou jinak než v angličtině.

TOPlist